Konecne se hlasim z Hastingsu, jsem v poradku, ziva a zdrava.
Cesta sem byla docela zajimava. Zacalo to uz u nas doma. Tedy pred nasim domem :-) Autobus Student Agency mel odjizdet z UANu v 11:30, na jizdence bylo napsane, ze mame byt na nastupisti o pul hodiny drive. Do auta jsme nasedaly v 10:45. To byla moje chyba - na posledni chvili jsem si tiskla spoje z Londyna do Hastingsu. Jenze bohuzel, nase auticko me vytrestalo a rozhodlo se, ze me nikam nezaveze. Nenastartovaly jsme. Musela jsem prejit na plan B. Zavolat nekomu s autem, kdo by mel cas a byl pritomen v okoli. Bohuzel byli vsichni mozni kandidati mimo Ostravu. Ok, plan B nevysel. Tak jsme se vydaly na zastavku :-) Mela jsem stesti a zlate ostravske MHD me dopravilo az k UANu. Cela uricena jsem dosla na zastavku v 11:20, kde cekalo uz spoustu lidi. Ale autobus nikde ani v 11:30. Po dalsich dvaceti minutach prijel, vysadil lidi na druhe strane autobusaku a zase odficel do neznama. Nervozita znacne stoupala mezi vsemi cestujicimi. Nastesti po 12 h dorazil a mohli jsme nasedat.
Pak uz cesta probihala dobre. Nabirali jsme jeste lidi ve F-M, Novem Jicine a konecne v Olomouci. V Brne na nas cekal bus do Londyna. Me tam cekalo navic jedno (nemile) prekvapeni. Kdyz jsem si vytahla tasku ze zavazadloveho prostoru, zjistila jsem, ze je zespoda uplne cela mokra. Ale v tasce jsem nemela (mimo ruznorodych kosmetickych pripravku:-)) zadne tekutiny. Zacala jsem vsechno prohledavat, ale neprisla jsem na nic, co by mi mohlo vytect. Pravdepodobne se stalo to, ze kdyz mi predtim ridic ukladal mou tasku, polozil ji na neco mokreho. Jeste ze jsem naspod mela kozenkovou kabelku, takze mi obleceni nenavlhlo.
Po Brne nasledovaly zastavky v Praze a Plzni. Sedela jsem uprostred autobusu pred zadnimi dvermi. Teoreticky relativne dobre misto. Maly problemek byl v tom, ze nade mnou byla klimatizace. Zpocatku maly problemek se zvetsoval na poradny problem. Byla tam desna kosa. Ale fakt desna. Neslo si presednout jinam, protoze byl autobus plny. Zadala jsem stewardku, aby zvysila teplotu v busu. Jenze, jak uz to tak byva, vzadu v autobusu bylo naopak silene vedro. No radost. V takove klemre jsem nemohla ani spat. Zacala me rezat prava cocka v oku. Do ctyr do rana jsem nezamhourila oka, ale pak jsme zastavovali ne benzince a konecne jsem si mohla tu cocku vytahnout. Pak jsem se prikrila batohem a konecne usla.
Byla jsem prekvapena, ze na cesko/nemeckych hranicich na zastavovali celnici a kontrolovali pasy. Pak jeste francouzsti celnici v Calle (myslim, ze se to mesto tak jmenuje). Ti nas dokonce "vylakali z autobusu", museli jsme si vzit vsechna zavazadla a projizdeli je rentgenem. Kdyz jsem tomu jednomu dala pas, porovnaval asi tri minuty, jestli to jsem ja. A jeste si daval muj pas pod ultrafialove svetlo, zda nemam pas padelany. Vtipalek. Asi vypadam jako kriminalnice :-)
Z Calle jsme nejeli trajektem, jak jsem si puvodne myslela, ale Eurotunelem. Z Francie do Anglie nam to vlackem trvalo 40 minut. Pak hodinka do Londyna a dalsi hodina prujezd Londynem. Prijeli jsme na Green Line Coach Station. Tam me cekal dalsi ukol. Zajistit si cestu do Hastings.
Mela jsem docela dlouho dilema, nemohla jsem se rozdhout, zda-li pojedu vlakem nebo busem. Vlakem by to bylo slozitejsi (musela bych prestupovat), asi o tretinu drazsi, ale zase cesta by mi trvala kratsi dobu. V UK se vyplati koupit si zpatecni jizdenku (napr. vlakova jizdenka London-Hastings 23 liber, zpatecni London-Hastings-London 27 liber). Chtela jsem si koupit zpatecni na bus, ale bohuzel bych mela pri zpatecni ceste v Londyne jen 10 minut na prestup do busu Student Agency. A tohle jsem vazne nechtela riskovat. Nastesti jsem se dozvedela, ze o vikendech jezdi UK-CR dva busy, tak jsem si prebookovala jizdenku na pozdejsi autobus.
=> prijedu v nedeli 31. srpna na UAN asi kolem 16 hodin
V buse do Londyna jsem se seznamila s nekolika lidma, bylo tam hodne studentu, kteri jeli taky na jazykovy pobyt. A v Londyne jsem zjistila, ze dalsich 7 lidi jede do Hastings. Do me skoly jela jen jedna holcina, se kterou se tady docela dost bavim. Kdyz jsme se blizili k Hastings, zacalo prset. Ma rodina mi odepsala, ze me nemuze vyzvednout, ze nemaji auto. Tak nevadi. Mela jsem mapu v jedne ruce, destnik v druhe ruce, tu modrou tasku na zadech a svuj batoh vepredu. Trochu jsem bloudila, parkrat jsem i narazila na ostatni bloudici Cechy hledajice sve rodiny :-) Po dvaceti minutach jsem nasla "nas" domecek. Da se to primou cestou ujit za pet minut, ale co, aspon vim, co je v okoli :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat