Posledni dny v Hastingsu

Tech 25 dni, co jsem tady stravila, ubehlo jako voda. Ale je pravda, ze uz se tesim domu.

Podivala jsem se na vsechna zajimava mista v okoli. Uz ani v turistickem informacnim centru nevedeli, jake dalsi mista v tehle oblasti mi maji doporucit k navsteve. Poznala jsem spoustu novych lidi z Polska, Nemecka, Slovenska, Italie, Spanelska a Saudske Arabie. Jo a taky z Britanie :-)

Behem tech ctyr tydnu jsem postoupila z Intermediate do Upper-itermediate. I kdyz ne zcela vlastni zasluhou... Vsak povypravim. Kazdopadne jsem si vylepsila slovni zasobu (jen si to furt pamatovat ;-)), zopakovala a trochu i rozsirila gramatiku. A taky ted mnohem vic rozumim. Ale uceni mi nekonci, jestli chci vazne dobre umet anglicky, musim se doma jeste hooodne ucit, divat se na filmy v anglictine, cist anglicke knizky, webovky...

Jeste nez odjedu, chceme zajit s nekolika prateli do orientalni restaurace na veceri "snez co muzes". Poradne se chceme pred cestou domu najist :-) Vybrali jsme si pro navstevu teto restaurace radeji dnesek (Thu 28th Aug), protoze kdyby nam z toho jidla bylo blbe, mame sanci se z toho dostat jeste v Anglii a nestravit zazivaci muka az v autobuse :-D

Odjizdim odsud autobusem v sobotu rano po devate hodine. Pak budu jeste nekolik hodin cekat v Londyne na autobus Student Agency a pak uz hura do CR. Pokud vse vyjde podle planu, mela bych prijet na UAN v nedeli v 17:20.

Naposledy vas tedy vsechny zdravim z Hastingsu a doufam, ze se s vami napriste uvidim doma.

Poznavani

Po tom, co nam skonci vyuka, bud jdu na internet, procitam si, co jsme ted den brali ve skole nebo take obcas nekam vyrazim. Prilis nezahalim, uz jsem toho tady hodne navstivila.

V Hastingsu jsem byla v nekolika muzeich. V Hastings Museum dokonce dvakrat. V Britanii maji skvele udelane muzea, jsou mnohem poutavejsi a propracovanejsi. Jednou jsem tam byla v sobotu a to se tam konaly dve svatby. Jo, svatba v muzeu mi taky prisla dost divna. Ale soucasti muzea tu je neco jako kaple. Vsichni svatebcane byli krasne obleceni. V obchodech tu jsou k dostani krasne saty, tipla bych tak a la 60. leta. A vsechny zenske z te svatby byly nadherne ohaknute. Taky jsem byla ve Fishermen Museu a Lifeboat Station (stanice zachranaru v pripade ztroskotani nejake lodi nebo topeni lidi. Ale Mitche Buchannona jsem tam nepotkala.) Na obou mistech jsme byli prvni tyden se skolou. Je pravda, ze bych se radsi ucila a ve volnem case chodila po muzeich, ale aspon vyuka neni skoro nikdy nudna. Dale jsem tu navstivila Hastings Castle, aquarium, minigolf, ruzne hospudky vcetne nejstarsi hospudky v Hastingsu. Taky jsem byla na kazdorocnim karnevalu. Tento karneval se kona pod sirym nebem v casti Old Town. Hraly tam mistni kapely na nekolika podiich, konal se blesi trh (ale ke koupi byly jen same zbytecne cetky). Taky jsme mohli soutezit - tedy za nejaky poplatek. My jsme vyzkouseli hazet krouzkama na lahve s vinem. Kdo se trefi, danou lahvinku vyhrava. Zkouseli jsme to tri, ale ani jeden jsme se netrefili :-( Mohl to byt jeste veselejsi vecer :-)

Mimo Hastings jsem navstivila spoustu dalsich mist. Stonehenge, krasne mesto s romanskymi laznemi Bath, katedralu v Salisbury, Brighton s uzasnym Royal Pavilionem. Male mestecko Rye s uzkymi ulickami. Bodiem Castle, ktery lezi "na vode" ci Battle - misto, kde se odehrala slavna bitva, ve ktere zvitezil normandsky vevoda nad anglickym kralem. (Dnes byla tato bitva tematem cele vyuky.) Vcera jsem jela do Eastbournu a na Beachy Head. To jsou bile utesy tycici se nad morem. Vazne krasne misto.

Uz jsem navstivila snad vsechno zajimave, co je kolem. V planu mam jeste poznat par mist primo v Hastingsu. Snad se mi to do patku podari.

Pristup k internetu

No, popravde receno - pristup k netu je docela mizerny. V katalogu od cestovky bylo receno, ze ve skole je multimedialni ucebna vybavena pocitaci s pristupem na net. To je pravda. Jen nedodali, ze tam jsou ty pocitace pouze 4. Z toho je jeden celou tu dobu zavirovany a k preinstalaci se nikdo nema. Ve skole je pres 100 studentu, tzn. na jeden pocitac pripada zhruba 30 studentiku. Nastesti nekteri nespolihali na pocitace ve skole a vzali si sve laptopy.

Naplasti pro internetuchtive studenty je mestska knihovna, kterou mame jen par minut od skoly. Je tu pres dvacet pocitacu. Ovsem byva zde hodne lidi, takze je nutne si misto predem rezervovat. Pristup k netu je zde omezeny na necelou hodinku. Nu coz, lepsi neco nez nic.

To je duvod, proc zde nepisu tak casto. Alespon se mi ale podarilo pridat nekolik fotecek z Hastingsu, tak se na ne mrknete.

Volny cas

Je skvele, ze nase skola pro nas pripravuje kazdy den program. Ucast neni samozrejme povinna, ale kdo chce prijit, je vitan. Muzeme sportovat, jet na vylety, vecer na disco...

Kazdy pondelni vecer mame moznost jit na Welcome drink. Je urcen zejmena pro nove studenty. To povazuju za velmi uzitecne. S lidma, co jsem se seznamila na Welcome drinku se doted hodne bavim.

V utery muzeme zavitat do pubu The Stag. Hraje se tam ziva anglicka hudba. Bohuzel jsem tam jeste nedorazila, ale budu to muset napravit, jelikoz to je pry skvele.

Ve stredu mame moznost jit si zahrat fotbal, basket nebo tenis. To jsem taky jeste nezkousela. Ono je to trosicku problematicke. Vzhledem k tomu, ze nesmim domu do pate hodiny, musela bych si brat prevleceni a tenisky s sebou do skoly a prevlikat se nekde na zachodcich. Coz me zrovna nelaka. Ve stredu vecer muzeme jit na disco, karaoke nebo jet do Londyna do divadla. Ale takovy listek se zpatecni cestou vyjde na 30 liber. A na rovinu, jak moc bych tomu predstaveni rozumela? Dvacet procent?

Dnes (je ctvrtek) mame na odpolednim programu LaserQuest - hraci po sobe strileji laserovyma pistolema. Alespon tak mi to vysvetlili kluci :-) Proste neco podobneho jako Paintball. Nikdy jsem to sice nehrala, ale opet to neni levna zalezitost. Tak snad nekdy priste. Vecer se jde do kina na X-files (Akta X). Nejsem zastancem filmu s mimozemstany a jinymi nadpozemskymi ukazy, takze vecer pujdu spis do pubu.

Na zitra se ale tesim, protoze po skole pujdeme do Blue Reef Aquaria. Doufam, ze tam uvidim pirane, zraloky, mecouny... I kdyz ja se rada koukam i na akvarka ve zverimexu :-D

O vikendu mivame celodenni vylety. Tentokrat je na sobotu naplanovana Canterbury Cathedral. Sice jsem tam jeste nebyla, ale za svuj zivot jsem uz videla tolik katedral, ze se nic nestane, kdyz tam nepojedu. A co vic. Pulka vyletu je navsteva katedraly a druha pulka navsteva Designer's Outlet Shopping Centre. Vsichni vite, jak miluju nakupovani. Jo a tahle sranda stoji 20 liber.

V nedeli muzu jet na exkurzi do Oxfordu, Windsoru a Etonu. Jenze v Oxfordu a Windsoru jsem uz byla pred sesti lety se obchodkou. Tim padem budu mit cely vikend volny. Mozna pojedu s nekterymi studenty na vlastni pest na Six sisters nebo do Brightonu. Ale bohuzel zalezi hodne na pocasi. A to je v Anglii nepredvidatelne...

1) Z rybarskeho muzea (Hastings byla puvodne rybarska osada)
2) Na minigolfu (hriste lezi na pobrezi kousek od plaze)

3) V Blue Reef Aquariu (s kamaradkou Katkou)

Skola

Zadali jste me, abych napsala neco vice o vyuce. Nebojte, mela jsem to v planu. Cesta do skoly mi trva pesky asi deset minut. Vychazim z domu ve ctvrt na deset, jelikoz prvni hodina zacina az v 9:30 - krasny cas, ne?

Jsem ve skupine s pokrocilych. Celkem je tu devet skupin, ja jsem v te prostredni. Chtela bych ale prejit o skupinu vys. Ostatni studenti ze tridy jsou na tom s anglictinou (alespon podle meho meritka) o neco hur nez ja. Zkusim se na to v pondeli poptat a uvidime, zda-li se to povede.

Prvni hodina mi tedy zacina v 9:30, ucime se do 11:00 (pro ty, co se jim nechce pocitat trva hodina vyuky 90 minut). Vyuku vede Jey, sympaticka mlada ucitelka. Jeji hodiny me bavi, jsou zabavne a pritom vzdy obohacujici. Pak mame pulhodinovou prestavku, kterou vetsinou travim na zahrade skoly. Od 11:30 do 13:00 mame druhou hodinu s jinou ucitelkou. Jennifer. To je starsi pani, se kterou hrajeme predevsim hry, u kterych si procvicujeme slovni zasobu, konverzaci, prednes, argumentaci atd.

Neucime se vylozene z zadne knizky, ale ucitelky nam nosi ofocene stranky ruznych ucebnic. Pak doplnujeme ruzna cviceni ci diskutejeme o vselijakych tematech. Pracujeme hodne ve skupinkach po dvou, po trech. Cekala jsem klasickou vyuku jako u nas v hodinach, ale mile me to prekvapilo!

Napriklad vcera jsme prvni hodinu probirali travelling. Cetli jsme si clanky o nekolika destinacich. Za ukol jsme meli dle poslechu vypsat urcite informace. Ve finale jsme meli v jednotlivych skupinkach diskutovat, ktera destinace je nejlepsi. Ve stredu jsme probirali spise gramatiku. S Jennifer jsme se ucili, jak se pouzivaji frazova slovesa. Hrali jsme minipexeso, kde jsme meli najit frazove sloveso a k nemu synonymum. To bylo silene tezke, protoze s frazovymi slovesy mam obrovske problemy. No, mam se jeste hodne co ucit.

Zde muzete videt ulici, na ktere mame skolu. Jsou to dve sousedici (uprosted propojene) budovy s oranzovymi vchodovymi dvermi.

Ubytovani, rodina, jidlo.

Zacnu "moji" rodinou. Puvodne jsem si myslela, ze budu bydlet u nejake starsi pani. Ale kdepak. Ziju u mlade holciny (Natalie), urcite ji neni vic jak tricet. Ma piercing v oboci, je k nam prijemna a dobre vari. Bydli nyni se svou kamaradkou. Nevsimla jsem si, ze by Natalie chodila nekdy do prace, ale podle dokumentu, co mi skola poslala, by mela byt uklizecka. Asi si v soucasnosti vydelava jen ubytovanim studentiku jako jsem ja.

Bydlime v peknem domecku, ktery je jednoduse ale ucelne zarizeny. Mam pokoj s Polkou Monikou, ktere je 21 let. Je to takove tiche stvoreni, ktere by vetsina lidi uplne prehledla. Co se tyce anglictiny, tak je hodne nekomunikativni. Lepe receno - musim z ni vsechno pacit. Kdyz se me tuhle u vecere sama na neco zeptala, mela jsem obrovskou radost. Sice s ni sdilim pokoj, ale pripadam si tam sama. Spime v takovem malem pokojicku, kam se vesly jen dve postele a dve komody. Ale moje postylka je pohodlna, takze se mi spi bajecne. Ostatne jako obvykle :-)

Na prvnim obrazku muzete videt domecek, kde bydlim. Je to ten bily uplne napravo.

Na druhem obrazku je nas pokojicek.

Moje postel je tentokrat vlevo.

Pro pobyt mame nekolik pravidel. Napriklad se nemame vracet domu pred 17. hodinou, protoze Natalie nemusi byt doma, takze by nam nemusela otevrit. Je to docela dost omezujici pravidlo, jedine, se kterym fakt nesouhlasim. Nastesti mi Natalie druhy den zapujcila klice. Ovsem nevim, na jak dlouho. Vypada to, ze je chce zpet, ale ja se nedam. Dalsi pravidla. Muzeme se sprchovat maximalne jednou denne. Mame na vyber bud rano nebo vecer. Nesmime ji chodit do lednicky. Asi ma spatne zkusenosti s byvalymi studenty. Ale ja se jim nedivim. Ma tam dobrudky, sladkosti, rolady...ale ty mi nedostavame, to ma jen pro sebe. Nastesti mam tri minutky od domecku supermarket Morrison. Neco jako nas Kaufland. Asi se stanu pravidelnym zakaznikem :-)

Jidlo. V pracovnich dnech mame doma snidani a veceri. O vikendech bych mela mit i obed. Na snidani mame vzdy stejny vyber. Toastovy chleba s marmeladou nebo sladke Cornflakes s mlekem. Zatim to jde, ale obavam se, ze mi to za chvili zacne lezt krkem :-) Vecere jsou vyborne, docela jsem se obavala, jestli mi bude britska strava chutnat. Nastesti se to nenaplnilo. Napriklad vcera jsme mely testoviny s tunakovou pastou, kukurici a syrem. Dny predtim ryzi s fazolovou omackou ci brambory s kurecim masem a dusenou zeleninou... Take mame moznost se stravovat ve skolnim bufetu. Muzeme si tam zakoupit toasty, nejake koblizky, ovoce a napoje. Pokud bychom chteli neco "special", staci pozadat typka z kantyny a dalsi den budeme mit dane jidlo k dispozici. Slusna sluzba, ne?

Cesta do Anglie

Konecne se hlasim z Hastingsu, jsem v poradku, ziva a zdrava.

Cesta sem byla docela zajimava. Zacalo to uz u nas doma. Tedy pred nasim domem :-) Autobus Student Agency mel odjizdet z UANu v 11:30, na jizdence bylo napsane, ze mame byt na nastupisti o pul hodiny drive. Do auta jsme nasedaly v 10:45. To byla moje chyba - na posledni chvili jsem si tiskla spoje z Londyna do Hastingsu. Jenze bohuzel, nase auticko me vytrestalo a rozhodlo se, ze me nikam nezaveze. Nenastartovaly jsme. Musela jsem prejit na plan B. Zavolat nekomu s autem, kdo by mel cas a byl pritomen v okoli. Bohuzel byli vsichni mozni kandidati mimo Ostravu. Ok, plan B nevysel. Tak jsme se vydaly na zastavku :-) Mela jsem stesti a zlate ostravske MHD me dopravilo az k UANu. Cela uricena jsem dosla na zastavku v 11:20, kde cekalo uz spoustu lidi. Ale autobus nikde ani v 11:30. Po dalsich dvaceti minutach prijel, vysadil lidi na druhe strane autobusaku a zase odficel do neznama. Nervozita znacne stoupala mezi vsemi cestujicimi. Nastesti po 12 h dorazil a mohli jsme nasedat.

Pak uz cesta probihala dobre. Nabirali jsme jeste lidi ve F-M, Novem Jicine a konecne v Olomouci. V Brne na nas cekal bus do Londyna. Me tam cekalo navic jedno (nemile) prekvapeni. Kdyz jsem si vytahla tasku ze zavazadloveho prostoru, zjistila jsem, ze je zespoda uplne cela mokra. Ale v tasce jsem nemela (mimo ruznorodych kosmetickych pripravku:-)) zadne tekutiny. Zacala jsem vsechno prohledavat, ale neprisla jsem na nic, co by mi mohlo vytect. Pravdepodobne se stalo to, ze kdyz mi predtim ridic ukladal mou tasku, polozil ji na neco mokreho. Jeste ze jsem naspod mela kozenkovou kabelku, takze mi obleceni nenavlhlo.

Po Brne nasledovaly zastavky v Praze a Plzni. Sedela jsem uprostred autobusu pred zadnimi dvermi. Teoreticky relativne dobre misto. Maly problemek byl v tom, ze nade mnou byla klimatizace. Zpocatku maly problemek se zvetsoval na poradny problem. Byla tam desna kosa. Ale fakt desna. Neslo si presednout jinam, protoze byl autobus plny. Zadala jsem stewardku, aby zvysila teplotu v busu. Jenze, jak uz to tak byva, vzadu v autobusu bylo naopak silene vedro. No radost. V takove klemre jsem nemohla ani spat. Zacala me rezat prava cocka v oku. Do ctyr do rana jsem nezamhourila oka, ale pak jsme zastavovali ne benzince a konecne jsem si mohla tu cocku vytahnout. Pak jsem se prikrila batohem a konecne usla.

Byla jsem prekvapena, ze na cesko/nemeckych hranicich na zastavovali celnici a kontrolovali pasy. Pak jeste francouzsti celnici v Calle (myslim, ze se to mesto tak jmenuje). Ti nas dokonce "vylakali z autobusu", museli jsme si vzit vsechna zavazadla a projizdeli je rentgenem. Kdyz jsem tomu jednomu dala pas, porovnaval asi tri minuty, jestli to jsem ja. A jeste si daval muj pas pod ultrafialove svetlo, zda nemam pas padelany. Vtipalek. Asi vypadam jako kriminalnice :-)

Z Calle jsme nejeli trajektem, jak jsem si puvodne myslela, ale Eurotunelem. Z Francie do Anglie nam to vlackem trvalo 40 minut. Pak hodinka do Londyna a dalsi hodina prujezd Londynem. Prijeli jsme na Green Line Coach Station. Tam me cekal dalsi ukol. Zajistit si cestu do Hastings.

Mela jsem docela dlouho dilema, nemohla jsem se rozdhout, zda-li pojedu vlakem nebo busem. Vlakem by to bylo slozitejsi (musela bych prestupovat), asi o tretinu drazsi, ale zase cesta by mi trvala kratsi dobu. V UK se vyplati koupit si zpatecni jizdenku (napr. vlakova jizdenka London-Hastings 23 liber, zpatecni London-Hastings-London 27 liber). Chtela jsem si koupit zpatecni na bus, ale bohuzel bych mela pri zpatecni ceste v Londyne jen 10 minut na prestup do busu Student Agency. A tohle jsem vazne nechtela riskovat. Nastesti jsem se dozvedela, ze o vikendech jezdi UK-CR dva busy, tak jsem si prebookovala jizdenku na pozdejsi autobus.

=> prijedu v nedeli 31. srpna na UAN asi kolem 16 hodin

V buse do Londyna jsem se seznamila s nekolika lidma, bylo tam hodne studentu, kteri jeli taky na jazykovy pobyt. A v Londyne jsem zjistila, ze dalsich 7 lidi jede do Hastings. Do me skoly jela jen jedna holcina, se kterou se tady docela dost bavim. Kdyz jsme se blizili k Hastings, zacalo prset. Ma rodina mi odepsala, ze me nemuze vyzvednout, ze nemaji auto. Tak nevadi. Mela jsem mapu v jedne ruce, destnik v druhe ruce, tu modrou tasku na zadech a svuj batoh vepredu. Trochu jsem bloudila, parkrat jsem i narazila na ostatni bloudici Cechy hledajice sve rodiny :-) Po dvaceti minutach jsem nasla "nas" domecek. Da se to primou cestou ujit za pet minut, ale co, aspon vim, co je v okoli :-)