Konečně!

Se slušným zpožděním než jsem měla v plánu, ale přeci jen jsem to uskutečnila. Co? Pořídila jsem si kolo.

Druhý den po příjezdu do Horsens jsem hned ráno zašla do nedalekého krámku s jízdními koly. Byla jsem rozhodnutá, že si kolo koupím i kdyby mi nabídli to samé co v únoru. Měli "na výběr" opět jen jedno, ale jiné než před dvěma měsíci. Bylo relativně nízké kvality ale také docela nízké ceny. Pravda, je na některých místech trochu rezavé, ale snad ty necelé tři měsíce ještě vydrží. Pak se může klidně rozpadnout v prach.

Většina zahraničních studentů má rezavé kolo. Je to dáno tím, že tato kola jsou starší a jezdí se na nich krátkodobě - jeden semestr či dva, takže se studenti k těm kolům moc hezky nechovají. A navíc se tady jezdí celý rok, za deště i za sněhu. Kola se nechávají venku před školou, obchodem i kolejemi 24 hodin denně, tak není divu, že během pár let zreznou.

Moje kolo má mimo rzi také nosič, blatníky (nutné vybavení kola, jelikož v Dánsku třetina dnů v roce poprchává), kryt na řetěz (ve zdejších podmínkách také velmi potřebný, jezdí se tu v běžném oblečení, tak ať se mi neumažou nohavice), přehazovačku o třech převodech (na dánskou "kopcovitou" krajinu to je dostačující), zadní světlo (i když to nevím, jestli svítí) a zabudovaný zámek na kolo (i s klíčkem).

Už jsem s ním byla včera i dneska ve škole, cesta je daleko rychlejší a pohodlnější. Také jsem zajela do vzdálenějších částí Horsens, abych to tu lépe poznala. Snad brzy uvidíte i nějaké nové fotečky.

Držte mi palce, ať se mi mé nové kolo do prázdnin nerozpadne ;-)