International Day

V pátek 24.4. jsme měli ve škole volno, protože se konal International day. Je to den, kdy zahraniční studenti prezentují své země. Konal se v prostorách školy - v jídelně. Každá země měla k dispozici svůj stánek, kde se nabízelo tradiční jídlo a pití (=alkohol). Tahle forma prezentace je pro ostatní studenty nejzajímavější, málokomu se chce poslouchat o historii či památkách dané země. I když výjimky se našly :-)

Čechů nás tu je tento semestr 6 plus 2, kteří jsou zde na pracovní stáži. Čili rukou na přípravu pokrmů bylo dost. Na koupi surovin a dekorací dostal každý stát 1200 DKK, což nám pokrylo naše výdaje. Naplánovali jsme si několik chodů. Jako předkrm jsme měli český chléb s nakládaným Hermelínem (to nám dovezli Češi z minulého semestru až do Horsens), hlavním jídlem bylo uzené se špenátem a bramborovým knedlíkem a jako dezert jsme měli bublaninu s jahodami, piškotové banánky a kynutý švestkový koláč. "K uhašení žízně" jsme nabízeli domácí vaječný koňak, slivovici a komu to nestačilo, tak ještě Pilsner Urquell. Nemyslete si, že studenti jedli jednotlivé chody, tak jak mají. Každý si vzal, co vypadalo hezky, jen se po tom zaprášilo.

Dekoraci tvořily vlajky ČR, obrázky slavných Čechů a Češek a obrovská mapa ČR nakreslená na prostěradlo.

Abyste si vytvořili bližší představu, přidala jsem zde fotky. Kliknutím na ně si je zvětšíte. Pro ty opravdu interesované uvádím odkaz na video: http://www.youtube.com/watch?v=qbIkEPW80YU. Našla jsem se tam 5 x (někdy ne z úplně lichotivého pohledu) ;-) Kdo mě najde taky?

Tohoto dne se neúčastnili studenti ze všech zemí, kteří tu jsou, protože to bylo pouze dobrovolné. Přesto jsme mohli ochutnat jídlo z 23 zemí: Španělsko, Francie, Itálie, Německo, Dánsko, Island Finsko, Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko, Rusko, Čína, Nepál, Indie, Keňa, Ghana, Svazijsko a Austrálie.

International day není jediná akce, kterou pro nás škola pořádá, také jsme se mohli zúčastnit sportovního dne. Ten každoročně probíhá i na na Vysoké škole báňské. V Ostravě se můžou studenti přihlásit do nočního orientačního běhu, aerobiku, badmintonu, tenisu, lezení na stěně, turnaje ve fotbale apod. V Horsens to je jinak. K dispozici bylo tyto sportovní disciplíny: ping pong, šipky, petanque, wrestling, stolní fotbálek, poker, soutěž v pití piva a soutěž Kdo víc sní. Kupodivu jsem se nezúčastnila žádné z nich. I když ta poslední mě lákala :-)

Konečně!

Se slušným zpožděním než jsem měla v plánu, ale přeci jen jsem to uskutečnila. Co? Pořídila jsem si kolo.

Druhý den po příjezdu do Horsens jsem hned ráno zašla do nedalekého krámku s jízdními koly. Byla jsem rozhodnutá, že si kolo koupím i kdyby mi nabídli to samé co v únoru. Měli "na výběr" opět jen jedno, ale jiné než před dvěma měsíci. Bylo relativně nízké kvality ale také docela nízké ceny. Pravda, je na některých místech trochu rezavé, ale snad ty necelé tři měsíce ještě vydrží. Pak se může klidně rozpadnout v prach.

Většina zahraničních studentů má rezavé kolo. Je to dáno tím, že tato kola jsou starší a jezdí se na nich krátkodobě - jeden semestr či dva, takže se studenti k těm kolům moc hezky nechovají. A navíc se tady jezdí celý rok, za deště i za sněhu. Kola se nechávají venku před školou, obchodem i kolejemi 24 hodin denně, tak není divu, že během pár let zreznou.

Moje kolo má mimo rzi také nosič, blatníky (nutné vybavení kola, jelikož v Dánsku třetina dnů v roce poprchává), kryt na řetěz (ve zdejších podmínkách také velmi potřebný, jezdí se tu v běžném oblečení, tak ať se mi neumažou nohavice), přehazovačku o třech převodech (na dánskou "kopcovitou" krajinu to je dostačující), zadní světlo (i když to nevím, jestli svítí) a zabudovaný zámek na kolo (i s klíčkem).

Už jsem s ním byla včera i dneska ve škole, cesta je daleko rychlejší a pohodlnější. Také jsem zajela do vzdálenějších částí Horsens, abych to tu lépe poznala. Snad brzy uvidíte i nějaké nové fotečky.

Držte mi palce, ať se mi mé nové kolo do prázdnin nerozpadne ;-)

Zpět v Horsens

Odpočatá a s úsměvem na tváři jsem se včera po velikonočních prázdninách vrátila do Horsens. Dojela jsem bez větších komplikací. Až na to, že vlak z Ostravy do Prahy nabral během cesty půlhodinové zpoždění. Autobus z Prahy do Kodaně vyjížděl také o půl hodiny později a do Kodaně jsem dorazila skoro o hodinu později po plánovém příjezdu. Alespoň dánský vlak jel načas a na minutu přesně také přijel do Horsens.

Na všechny přestupy jsem měla naplánované dostatečně velké časové rezervy. Nejen pro případ zpoždění spoje, ale také kvůli pomalému pohybu s mým obřím kufrem. Přesuny jsem zvládala docela snadno, často jsem využívala výtahů. Až pár minut před tím, než jsem vystoupila tady v Horsens z vlaku, mě napadlo, že budu mít pořádný problém vynést můj kufírek do pátého patra. Tak jsem si vymyslela malý plán. Dole na dvoře jsem si kufr pěkně otevřela a začala jsem vytahovat tašky s jídlem. Ty jsem postupně nanosila nahoru. Až když jsem v kufru měla jen oblečení, troufla jsem si ho vynést do mého podkrovního bytečku. To byla radost, že jsem se vyškrábala až sem!

Měla jsem něco přes dvě hodinky času na oddych, a pak jsem musela jít do školy na hodinu. V první hodině (kam dorazila sotva třetina studentů) jsme dostali třístránkovou případovku. Už na druhé stránce jsem začala klimbat. Dokonce se mi dvakrát stalo, že jsem začala padat ze židle. Ale to mě vžycky probralo, takže žádný vtipný pád se nekonal. Každopádně jsem byla tak unavená, že jsem nebyla schopná ani tu druhou stránku dočíst. Nakonec jsme stejně měli zpracovat tuto případovou studii ve skupinách za domácí úkol. Tak jsme se naštěstí brzy rozešli. Já jsem ale musela čekat další dvě hodiny na angličtinu. To jsem si sedla do volné učebny a zalomila jsem to. Na angličtinu jsem přišla rozespalá s otlačenou tváří. Jenže angličtina nám odpadla. Tak jsem si šla dát šlofíka konečně domů.