sobota 23. května 2009

Výlet na Limfjord

Láska k cestování + volný víkend (blížící se termín pro odevzdání projektu se nepočítá) + skupinka dalších nadšenců, co se chtěla podívat do stejné oblasti = skvělý víkend v oblasti Limfjodu.

Začalo to tak, že se pár Poláků chtělo podívat na západní pobřeží. Přizvali Čechy a další zájemce. Cílovou oblast jsme nakonec určili oblast Limfjordu, kde ještě nikdo z nás nebyl. Problém je, že to není příliš zmiňované místo v průvodcích, proto jsme nevěděli přesně, kam pojedeme. Náš výlet se utvářel podle toho, kde jsem zrovna byli, co jsme si přečetli v průvodci nebo na co upozorňovaly cedule u silnice. Měli jsme jen předem zarezervovaný kemp, kam jsme museli dojet. Jistým cílem byl ovšem Aalborg, kde se po celou sobotu konal karneval. Největší v severní Evropě.

Rozhodli jsme se jet na dva dny, abychom měli více času celou oblast pěkně prozkoumat. Našli jsme kemp, kde bychom mohli přespat (ač byl zpočátku návrh, že přespíme v bunkrech z II. světové války, naštěstí se to nerealizovalo).

Nakonec se nás na cestu vydalo celkem 9 lidí, 7 Poláku a 2 Češi. Jeli jsme dvěma auty. Nejprve jsme jeli na západní pobřeží, na místa, která jsem znala už z výletu s taťkou a ségrou. První zastávka byla na pobřeží Severního moře poblíž jihu Ringkobing Fjordu. Procházeli jsme se po pláži, skákali jsme tam do písku a užívali si krásného písčitého pobřeží s velkými mořskými vlnami.

Dál jsme pokračovali do Hvinde Sande - městečka uprostřed pásu mezi Ringkobing Fjordem a Severním mořem. Nachází se tam menší přístav a kanál mezi mořem a fjordem. Také jsme navštívili maják. Byl tam krásný výhled, ale hodně foukalo. Čtvrtou zastávkou bylo největší městečko v oblasti Ringkobing, podle kterého dostal blízký fjord jméno. V tomto městečku se nic zvláštního nenacházelo kromě jedné zajímavé sochy (viz fotka).

Potom jsme jeli kus na sever na středověký hrad Spottrup. Část z nás šlo dovnitř a já s dalšími lidmi jsme šli obhlídnout park. Tam nás zaujalo dětské hřiště, kde jsme se vrátili o patnáct let zpátky a menší botanická zahrada, ve které se pěstovaly hlavně bylinky.


Ještě bylo dost světla, nechtělo se nám jet do kempu. Jeden Polák viděl neznámo kde fotku útesů na malém ostrově Fur. Tak jsme se rozhodli, že se tam podíváme. Neměli jsme ale tušení, jak se na ostrov dostaneme, jestli tam jezdí trajekt a kde přesně útesy leží. Navigace nás ale krásně dovedla až k mini přístavu, odkud trajekt na Fur co zhruba dvě hodiny jezdil. Zaplatili jsme hříšné peníze za převoz a nalodili se i s auty. Vystoupili jsme, aby jsme si užívali plavbu, ale záhy jsme byli velmi zklamáni, protože za 3 minuty jsme už byli na druhém břehu. Doufali jsme, že na ostrově budou cedule, kde se ty útesy nachází. Ale ono kde nic tu nic. Navíc jsme nepotkali ani živáčka. Nevím, jak se nám to podařilo, ale dojeli jsem přesně tam, kam jsme potřebovali. (Asi to bylo tím, že na celém ostrově byly dohromady čtyři delší silnice). Od silnice jsme šli k útesům ještě kus pěšky, ale byla to příjmená procházka lesem. Z vršku útesů jsme se seškrábali dolů a procházeli po oblázkové pláži. Fotili jsme, pózovali a užívali si báječné atmosféry místa, které běžní turisti neznají. 

Pomalu přicházel večer, proto jsme zamířili do kempu. Vybrali jsem hezký kemp, u moře, dobře vybavený. Bydleli jsme ve dvou moderně zařízených chatkách s kuchyňkou. Večer jsme ještě při deštíku na verandě grilovali párky.

Další den nás čekal karneval v Aalborgu. Tento karneval je největší v severní Evropě, asi 100 000 návštěvníků roční přijíždí, aby vidělo v průvodu kolem 20 000 masek. Když jsme na karneval jeli, vůbec jsem netušila, že bude tak obrovský. Měla jsem obavy, že ho nenajdeme. Po příjezdu do města jsem pochopila, že mé obavy byly úplně zbytečné. Aalborg je čtvrté největší město Dánska, přesto davy lidí a uzavřené ulice dávaly jasně najevo, že karneval se táhne celým městem. Byl to super zážitek, šli jsme podél průvodu, někdy se zastavili a dívali se na zajímavé masky. Hrála taneční hudba a občas jezdily "alegorické" vozy s podivnými tancujícími stvořeními. Samozřejmě všichni popíjeli a ulice po projití průvodu byly plné odpadků. V Dánsku jsou lahve od piva také vratné, a tak děti poházené lahve sbíraly, čímž zároveň čistily město. Průvod procházel kolem Utzon Centra - moderní budovy dánského architekta Jorna Utzona. Asi vám to jméno nic neřekne, ale jeho nejznámější budova je opera v Sydney. Vzhledem k tomu, že někteří z nás studovali architekturu, nemohli jsme tehle "kulturák" jen tak minout. Kulturák proto, že se tam nacházejí sály pro koncerty a různé společenské akce, knihovna a galerie. Průvod končil v parku, kde byl koncert různých skupin. Park byl ale pro tuhle příležitost oplocený a vstup do něho pochopitelně placený. Už nám to stejně stačilo, proto jsme se tedy vydali dále.

Zastavili jsme se nejprve na okraji Aalborgu, na pohřebišti vikingů Lindholm Hoje. Procházeli jsme se po louce, kde měli vikingové hroby vytvořené z kamenů ve tvaru  lodí. Zároveň jsme navštívili tamní muzeum. Dánové vůbec nemají nudná muzea! Naopak často mají interaktivní expozice.

Poté jsme se vydali na cestu zpět, směrem do Horsens. Ještě jsme zastavili u kopečků na východním pobřeží. Opět sluníčko, nikde nikdo a krásná atmosféra. Sedli jsme si do stráně, povídali a užívali si výhled na moře pod námi. Co se v Dánsku lišilo oproti ČR, byly záchody i na odlehlých místech, stejně jako tady u těch kopečků, vždy čisté, s toaletním papírem i mýdlem, zdarma, bez koholiv, kdo by to tam hlídal.


Čirou náhodou jsme se dostali do malebného městečka Mariager plného hrázděných domů a dlážděných křivolakých ulic. Říká se mu také město růží, protože majitelé domků jimi zkrášlují své předzahrádky.


Další zastávka byla ve Viborgu, městu v severocentrální části Jutska. Má hezké centrum s katedrálou a několika dalšími kostelíky. Poslední, už velmi krátké zastavení bylo v Silkeborgu, kde jsme si fotili noční osvětlený vodotrysk na jezeře.


Během dvou dní jsme navštívili celkem 12 míst. Přírodu bez jediného živáčka i pulzující město s mnoha tisíci návštěvníky. Vlevo jsme všichni výletníci u cedule "Dania", což znamená polsky Dánsko. Vpravo můžete vidět mapku, kudy jsme jeli.

neděle 10. května 2009

Cestování po Dánsku

Byl první máj, byl lásky čas a možná i proto mě přijeli navštívit taťka se ségrou :-) Týden, který si na mě vyhradili, jsme využili cestováním po celém Dánsku. Vyráželi jsme brzy ráno (i osm hodin je na mě brzo) a přijížděli nejdříve v deset večer. Najeli jsme přes 2100 km. Dole přikládám mapku všeho, co jsme navštívili. Dánsko je relativně malá země, přesto na procestování celého Dánska bychom potřebovali ještě o týden navíc. Shodli jsme se, že se nám tu moc líbí zdejší architektura, spousta zeleně, rozsáhlá síť kvalitních silnic a cyklostezek a dánský design a také malebné hrazděné domečky. Fotky z našich cest naleznete v levém sloupečku.